Před více než 40 lety začal přední český matematik Zdeněk Hedrlín vytvářet systém, který by mu umožnil si lépe zapisovat své myšlenky. Postupně ho rozvíjel a svůj humanistický pohled na svět, na jehož základech stavěl, předával i svým studentům na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Před dvěma lety matematik Hedrlín zemřel, jeho myšlenky ale žijí dál. Ujali se jich čtyři studenti a absolventi Matfyzu a vyvinuli netradičního myšlenkového průvodce s názvem OrgPad. Umožňuje svým uživatelům učit se v souvislostech, lépe pracovat s informacemi i logičtěji třídit myšlenky, řekl v rozhovoru pro web Praha Školská spoluautor Vít Kalisz.

Vytvořili jste aplikaci OrgPad, která nabízí myšlenkové mapy. Můžete představit, na jakém principu funguje?

Já bych řekl, že nabízí spíš myšlenkové průvodce. OrgPad může lidem na první pohled myšlenkové mapy připomínat, je zde ale několik výrazných rozdílů, které OrgPad dělají vlastně něčím úplně jiným. Klíčový rozdíl najdeme už u samotné buňky. Zatímco v běžné myšlenkové mapě je to prostě štítek s popiskem, buňka v OrgPadu může navíc obsahovat texty, odkazy, obrázky, tabulky, animace, videa a dokonce i jiné – plně fungující – webové stránky. Tento obsah je na začátku skrytý a to, že ho buňka má, se zobrazuje pomocí stínu kolem ní. Buňky s obsahem tak působí jako mírně vystouplé. To by ale samo o sobě nestačilo. Aby nám buňka s větším obsahem při otevření nepřekryla své okolí, okolní buňky se po jejím otevření rozestoupí a udělají místo. Nejedná se tedy o klasickou doplňkovou grafiku vedle textu s informacemi, jako je to u myšlenkových map, ale o jednu grafiku, ve které je rozpuštěný veškerý obsah. Díky tomu Orgpad umožňuje uživateli zachovávat si potřebný nadhled a nabízí v jediné aplikaci ohromné spektrum využití.

Aplikace OrgPad je spíš myšlenkový průvodce

Proč jste si zvolili právě myšlenkové průvodce, je to podle vás „nedostatkové zboží“ ve vzdělávací nabídce?

Abyste pochopila, jaké místo si OrgPad ve vzdělávací nabídce nárokuje, je třeba chápat naše hodnoty, kterými jsou důvěra v člověka, jednoduchost a univerzalita. Jinými slovy vytváříme nástroj, který bude lidi podporovat při jejich práci, tvorbě a seberealizaci. Takový nástroj musí být přirozeně tak jednoduchý a tak dobře ovladatelný, abyste si v podstatě ani nevšimla, že nějaký nástroj používáte. Je to podobné jako s vodovody. Dokud fungují bezchybně, nikdo o nich nepřemýšlí a skoro si na ně ani nevzpomeneme. Jsou ale pro naši společnost nepostradatelné. 

Když bych byla učitel, jak byste mě přesvědčil, abych průvodce začala při výuce používat?

OrgPad je nástroj úplně nového typu. Usnadňuje lidem práci a umožňuje jim lépe využít svůj skutečný potenciál. Ve školách, kde OrgPad nasadili ve výuce, děti přicházejí s tím, že díky němu lépe pochopily samy sebe, učitelé pak s tím, že jim OrgPad umožnil jednotlivým dětem lépe porozumět a lépe tak individualizovat výuku. Troufám si tvrdit, že takovou zpětnou vazbu nemá snad žádný jiný nástroj, a tak bych si snad dovolil i vyjádřit své hluboké přesvědčení o tom, že je OrgPad naprosto unikátní a má potenciál dobýt svět.

Inspirovali jste se něčím při vzniku aplikace?

To je otázka, která může být chápána dvojím způsobem. Co se myšlenek týče, základy začal pokládat již před více jak čtyřiceti lety vynikající český matematik Zdeněk Hedrlín, aby mohl lépe zapsat své myšlenky. Před pár lety bohužel zemřel, stihl nám ale předat humanistický pohled na svět, který je jedním ze základních stavebních kamenů celého projektu. 

Co se samotné aplikace týče, vše esenciální je naší vlastní výroby. Z jiných aplikací jsme převzali umístění a chování různých nabídek, fungování klávesových zkratek jako ctrl+c, ctrl+v nebo ctrl+a, změna chování kurzoru myši při stlačení kláves Ctrl a Shift a další podobné chování.

Aplikace OrgPad učí děti přirozenému myšlení a práci s informacemi

Od kolika let je mohou žáci používat a v jakých jazycích aplikace funguje?

OrgPad nemá žádné věkové omezení. Z praxe víme, že ho umí z pravidla používat i děti mezi první a třetí třídou. Já bych řekl, že čím dřív dítě začne, tím líp. Dítě se totiž používáním OrgPadu přirozeně učí myšlení v souvislostech a práci s informacemi. Učí se logickému uspořádávání myšlenek, přemýšlí nad vztahy mezi jednotlivými informacemi, učí se svá rozhodnutí obhajovat a nabírá mnoho dalších schopností, které jsou a budou v našem světě naprosto klíčové. Schopnost dítěte OrgPad používat nesouvisí ani tak s věkem, jako s výchovou, která mu byla poskytnuta v rodině. Jsou děti, které do první třídy nepustí k počítači a ty jsou na tom samozřejmě se schopnostmi u počítače mnohem hůř. Obecně jsou s OrgPadem schopnější pracovat děti, které doma hrají počítačové hry, protože umí dobře používat myš a klávesnici a umí lépe anglicky. Tím se dostáváme k jazykovým mutacím. Zatím je OrgPad dostupný pouze v anglickém jazyce. Věřím, že někdy v průběhu první poloviny příštího roku přibudou ještě alespoň další dvě a to sice česká a německá.  

Kolik má uživatelů?

OrgPad má dnes dva a půl tisíce uživatelů převážně z České republiky. Turbulentní časy, ve kterých se už od jara pohybujeme, příliš nesvědčí novým věcem. V době krize a razantních změn se lidé totiž typicky stahují k tomu, co je jim už dobře známé a novým věcem se vyhýbají. Každá vládní změna je tak jasně vidět jako razantní propad v zájmu o aplikaci ať už se denního nárůstu uživatelů týče, tak aktivity těch stávajících. Nastane totiž vždy nejprve zmatek a lidé prostě řeší jiné věci.

Zmínil jste, že OrgPad už používají některé školy, můžete jmenovat ve kterých konkrétně? 

OrgPad používají hlavně na inovativních základních školách. Naším vůbec nejaktivnějším uživatelem je Základní škola Hůrka v Kutné hoře. Následují další školy jako Základní škola Sv. Čecha v Chocni, ZŠ Hučák v Hradci Králové, ZŠ Eriza v Mělníku, ZŠ Vlásenický dvůr v Pelhřimově nebo ZŠ Edisona v Praze. S OrgPadem taky začínají pomalu pracovat na ScioŠkolách, což by mohlo do budoucna znamenat dalších jedenáct základek. Nejsou to ale zdaleka jenom základní školy, na kterých se OrgPad využívá. Využívají ho také některá gymnázia a střední školy jako například Gymnázium a SOŠ Pedagogická v Liberci nebo Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb v Litoměřicích a pak ho používají v hojné míře studenti vysokých škol po celé republice. To mě na OrgPadu těší, protože je vidět, že ten samý nástroj mohu používat od první třídy až po státnice a to je ohromná síla.

Zatím projekt financujete z vlastních zdrojů, co s ním plánujete podniknout dále?

Projekt sám spotřebuje jen velmi málo. Nejdražší jsou na tom celém naše životní náklady. Vzhledem k tomu, že všichni čtyři pracujeme pouze na OrgPadu, končíme každý měsíc všichni v červených číslech. Díky velmi šetrnému způsobu života, kdy všichni čtyři žijeme na venkově na chatě rodičů jednoho ze zakladatelů, jsme ale schopní takto žít ještě zhruba příští dva roky. Nejsme tedy v časovém presu, kdy bychom museli projekt nějak rychle zpoplatnit. Chtěl bych to ale udělat brzy, zatím počítám s datem 1. února příštího roku. 

Jak konkrétně tedy chcete projekt zpoplatnit?

Za OrgPad se bude dát platit měsíčně nebo ročně s tím, že roční platba bude ve výši deseti měsíčních plateb (místo dvanácti). Existovat budou tři varianty. Zkušební verze zdarma, ve které bude možné vyrobit maximálně 100 jednotek a vložit půjde obsah o celkové velikosti maximálně 100MB. Za 5€/měsíc (to je při aktuálním kurzu zhruba 132Kč) bude k dispozici standardní verze, kde bude to, co je k dispozici v OrgPadu dnes a místo bude omezené na 5GB a nakonec tu bude za dvojnásobnou cenu profesionální verze, kde bude k dispozici 10GB místa, posílená podpora týmů, tisky do Pdf, napojení na kalendář, rozšířené možnosti prezentačního módu a další funkce. Obecně to bude tak, že funkce budou přibývat nejprve v profesionální verzi a případně budou prosakovat až časem do té standardní. 

Chtěl bych zdůraznit, že uživatele, kteří do OrgPadu přibudou před tímto datem budeme řešit zvlášť. Nikomu se nic mazat nebude, nikomu nebudeme držet jeho data pod zámkem a podobě.

A co plánujete jako autoři projektu do budoucna, na čem pracujete dále?

Lidé se nás na tuhle otázku ptají všech od začátku a odpověď je vždycky stejná. OrgPad. Jednak jde o mnohem víc práce, než si lidé většinou představují – například teď pracujeme na novém editoru, což je vlastně do velké míry ekvivalent třeba Google docsu, na kterém v Googlu pracovalo přes sto lidí několik let – a jednak lidé nerozumí naší oddanosti projektu. Já osobně vidím OrgPad jako své vlastní dítě. Je to pro mě mé životní dílo, můj svět. Tým kolem OrgPadu pak navíc vnímám spíše jako rodinu. Jsou to lidé těch nejvyšších hodnot a ideálů a mně je ctí s nimi spolupracovat a považovat se za jejich přítele. Máme před sebou mnoho let práce a já vlastně ani nevím, jestli budu vůbec někdy v životě dělat něco jiného. Jedno vím ale jistě, momentálně to bych za nic nevyměnil.

Kdo na projektu pracuje?

OrgPad má všeho všudy čtyři členy. Pavla a Kamilu Klavíkovi a Víta a Adama Kalisze. Já jsem se dozvěděl o myšlence OrgPadu hned po nástupu do prváku na MatFyzu v roce 2016 a naprosto mě uchvátila. Následující léto jsem odletěl za Pavlem do Curychu, kam mezitím po dokončení doktorátu odešel pracovat do Googlu. Na jaře toho roku mezitím bohužel zemřel docent Hedrlín. Pavel i já jsme byli myšlenkou OrgPadu oba nezávisle na sobě unešeni. Pavel dokonce slíbil panu Hedrlínovi na smrtelné posteli, že se ji pokusí realizovat. Oba jsme hledali partnera pro realizaci a po určitých peripetiích jsme na projektu společně začali na Vánoce 2018 pracovat. V týmu máme tedy Pavla Klavíka, držitele doktorátu z vizualizace informací z MFF UK, autora desítek vědeckých prací, bývalého zaměstnance Googlu, řešitele ACM a medailistu z mezinárodní olympiády v informatice. Adama Kalisze, odborníka v oblasti systémového administrátorství a bezpečnosti, který přednášel na konferencích po celé Evropě, Kamilu Klavíkovou, absolventku bioinformatiky na PřF UK a MFF UK a mě, Víta Kalisze. Já sice žádnou měřitelnou čárku nemám, ale v týmu jich máme myslím i tak až dost.

www.orgpad.com