Obrovský pocit hrdosti na všechny učitele si podle svých slov odnesl ministr školství Robert Plaga jako pozitivní moment současné koronakrize. Museli ze dne na den naprosto změnit svůj způsob práce a mnozí z nich k této výzvě podle něj přistoupili obdivuhodně. Z mé strany patří velký dík také všem aktérům v oblasti vzdělávání, kteří se snažili nejrůznějšími způsoby pomoci, řekl ministr v rozhovoru pro studentské zpravodajství.

Rozhovor vznikl v polovině srpna 2020. Reaguje nejen na události, které znamenaly uzavření škol, ale pokládá i otázky dotýkající se připravované Strategie 2030+ jako nové vize českého školství pro 21. století.

Jaké je to být ministrem školství v době koronakrize? Někteří vám vyčítají, že jste byl málo vidět, jiní naopak, že jste často měnil svá vyjádření. Někteří kritizují, že jste nechal přílišnou zodpovědnost na ředitelích škol.

Období koronavirové pandemie nám všem přineslo nové výzvy, protože nikdo z nás se v podobné situaci dosud neocitl. Hlavní slovo mělo samozřejmě ministerstvo zdravotnictví a krizový štáb. My jsme prakticky ihned po uzavření škol rozjeli metodický web pro školy NaDálku a s Českou televizí spustili projekt UčíTelka. Představili jsme přehledný harmonogram uvolňování v oblasti školství a postupovali konzistentně podle něj až do konce školního roku. I v mezinárodním srovnání jsme společnými silami dokázali reagovat velmi rychle a profesionálně. Termíny přijímacích zkoušek či maturit jsme vyhlásili s dostatečným předstihem, novelizovali jsme školský zákon, vydali vyhlášku o hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve druhém pololetí školního roku 2019/2020. V souvislosti s novou vyhláškou jsme apelovali na užívání formativní zpětné vazby. Připravili jsme přehledné manuály pro všechny typy škol a školských zařízení. Většina ředitelů si s touto situací poradila velmi dobře a zpětná vazba na naše manuály byla veskrze pozitivní.

Co pozitivního jste si vy osobně odnesl z koronakrize?

Jednoznačně obrovský pocit hrdosti – jsme velmi hrdý na všechny učitele, kteří museli ze dne na den naprosto změnit svůj způsob práce. A mnozí z nich k této výzvě přistoupili opravdu obdivuhodně. Z mé strany patří velký dík také všem aktérům v oblasti vzdělávání, kteří se snažili nejrůznějšími způsoby pomoci. Tematická zpráva České školní inspekce o vzdělávání na dálku ukázala, že přes všechny obtíže většina škol tuto mimořádnou výzvu zvládla.

Co pozitivního by si mělo z koronakrize odnést české školství?

Už jsem to částečně naznačil v předchozí otázce – naši ředitelé a učitelé museli během několika dnů změnit své často dlouholeté fungování a byli nuceni se učit něčemu novému a dostali se do úplně nové situace, stejně jako jejich žáci a studenti. Jsou známy příklady dobré praxe, kdy dokonce žáci pomáhali svým pedagogům rozjíždět např. videokonference. A tato vzájemná pomoc byla samozřejmě vidět i mezi učiteli, kteří mezi sebou často sdíleli odborné znalosti a zkušenosti. Nelze opomenout také fakt, že jsme se v rámci několika málo dnů dokázali adaptovat na nové postupy a metody, což by mohlo přinést novou pozitivní energii pro zkvalitňování našeho školství.

„Sdílení digitálních kompetencí a zkušeností bylo napříč vzděláváním nutnou složkou v této krizi a iniciativa vaší školy byla naprosto skvělá.“

Připravuje se Strategie 2030+. Od některých učitelů slýcháme, že podobných strategií už na papíře bylo, ale ve skutečnosti se toho nikdy příliš nezměnilo. Proč by to tentokrát mělo dopadnout jinak?

Primární změnou oproti předchozím strategickým dokumentům je skutečnost, že tentokrát byl materiál od samého začátku tvořen ve spolupráci s odbornou veřejností a profesní komunitou. MŠMT jmenovalo skupinu expertů nejen z oblasti vzdělávání (součástí byl například sociolog Arnošt Veselý či viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková). Tato expertní skupina absolvovala spolu s týmem ministerstva mnoho kulatých stolů, diskuzí a konferencí pro odbornou veřejnost a významné aktéry ve vzdělávání. Dokument dvakrát prošel veřejnou konzultací. Právě tuto širokou součinnost považuji za jeden z příslibů Strategie 2030+. Ovšem tou nejdůležitější částí bude proces implementace, který je před námi. Věřím, že jsme se poučili z předchozích zkušeností, implementační plán je nastavený dobře a že si již po prvním období 2020-2023 budeme moci říci, kam jsme se reálně posunuli.

Ne všichni učitelé jsou přesvědčeni, že změny nastolované strategie jsou ku prospěchu věci. Stále výrazně upřednostňují teoretické znalosti nad dovednosti, aplikacemi, vytvářením projektů. Jak chcete přesvědčit všechny učitele, aby Strategii 2030+ s jejím vzděláváním pro život přijali za svou?

Jak jsem již říkal, implementace bude nejdůležitější částí celého procesu. Považujeme za nezbytné, aby se hlavní cíle Strategie 2030+ promítly do každodenního života našich škol. Zásadní roli tady budou mít ředitelé. Není v silách ministerstva komunikovat s každým učitelem zvlášť, ale uděláme všechno proto, aby ředitelé, jakožto lídři pedagogického procesu, cílům Strategie 2030+ porozuměli, stejně jako konkrétním opatřením, s kterými přichází, a aby je společně se svým pedagogickým týmem realizovali v jednotlivých školách. Kromě informační kampaně budou budeme klást důraz na profesní rozvoj ředitelů a učitelů, ať již formou webinářů, školení pro sborovny nebo třeba mentoringem a inspirativními příklady dobré praxe. Proměnou musí projít i pregraduální vzdělávání pedagogů. Potřebujeme jasně vydefinovat kompetenční profil učitele/ředitele a podle něj pak nastavit jejich přípravné vzdělávání. Hlavní cíle Strategie 2030+ jsou spíše obecné, ale právě i na tato potřebná konkrétní opatření Strategie a implementační karty pamatují.

Jak vy osobně vidíte roli středoškolského studenta v českém školství? Jsme pro vás jen objekty vzdělávání, pro které připravujete Strategii 2030+, nebo nám přiznáváte jisté právo na vlastní názor, právo snažit se svými iniciativami ovlivňovat chod své školy?

Ani žáci ani studenti rozhodně nejsou „objekty“ vzdělávání. Naopak! Jsou těmi hlavními subjekty. Pokud oni nebudou chtít a nebudou vidět smysl ve svém studiu, ani sebelepší pedagog je potřebnými kompetencemi nevybaví. Názory žáků a studentů jsou velmi důležité a standardem by mělo být, že si každá škola od svých žáků či studentů žádá zpětnou vazbu v rámci autoevaluace. V lednu roku 2019 jsem se v Otázkách Václava Moravce zúčastnil diskuse se třemi středoškolskými studenty v debatě o jejich pohledech na další směřování školství a jednoznačně se jednalo o zajímavou, věcnou a podnětnou debatu. Dokonce samotná Strategie 2030+ se věnuje nejen studijní autonomii žáků a studentů, ale především jejich participaci a posilování občanských kompetencí.

Když jsme hledali informace během uzavření škol, nacházeli jsme je nejčastěji na veřejných portálech některých médií, nikoli na webu MŠMT. Otázkou pak je, nakolik jsou takové zdroje důvěryhodné. Změní to nějak nově připravovaný web Edu.cz?

Právě pro období krize MŠMT vytvořilo portál nadalku.msmt.cz a jeho návštěvnost byla denně v řádů tisíců jednotlivých návštěvníků. Situace jednoznačně ukázala, že učitelé, rodiče i samotní studenti informace potřebují – a hledají. Také proto jsme uspíšili vznik plánovaného portálu edu.cz. Vizí připravovaného portálu je poskytnout uživatelům jednoduchý komunikační kanál, na kterém se dozví o všem, co je v našem školství aktuální a důležité. Jeho součástí budou nejen aktuality, metodiky či tematické články, ale rovněž i platforma pro sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe z oblasti vzdělávání. Celý projekt probíhá ve spolupráci s pedagogy, odborníky i neziskovým sektorem. Obsah bude založen na dialogu a aktuálních potřebách aktérů ve vzdělávacím systému.

„Byl bych rád, abychom žáky dokázali co nejlépe připravit na výzvy 21. století.“

Kdybyste chytil zlatou rybku, která by vám mohla splnit tři přání pro české školství, jaká byste vyslovil?

To je velmi zajímavá otázka. V prvé řadě bych si přál, abychom si z období koronaviru a vzdělávání na dálku přenesli nové zkušenosti z oblasti využití digitálních technologií, nových metod učení či užívání formativního hodnocení. Vzít si z uplynulého obtížného jara to pozitivního bude obrovskou výzvou pro vzdělávání našich dětí.

Jako druhé přání bych byl rád, aby se podařil proces dokončení Strategie 2030+ a její proces implementace. S kolegy na ministerstvu máme před sebou ještě dlouhou cestu, kterou jsme si záměrně rozdělili na malé úkoly, abychom dokázali vše precizně zpracovat. Věřím, že bude Strategie na podzim schválená vládou a následně ji budeme moct postupně uvádět v život.

Se Strategií by částečně souviselo i poslední přání – byl bych rád, abychom žáky dokázali co nejlépe připravit na výzvy 21. století s pocitem, že pro ně naše vzdělávání udělalo maximum a abychom zároveň měli kvalitní a motivované učitele, kteří by byli adekvátně ohodnoceni. Věřím, že tímto prostřednictvím můžeme společně vzdělávání posunout na mnohem vyšší úroveň.

Rozhovor připravil Lukáš Kavalír, student Smíchovské SPŠ, administrátor www.ucime.online a zástupce šéfredaktora www.Presloviny.cz.