Pokud by se žáci devátých tříd vrátili do školy alespoň na měsíc, mohla by se tato doba proměnit v přípravu na přijímačky. Otevření škol by se tak podle uznávaného psychologa Václava Mertina vyplatilo. Pokud by ale měli strávit ve škole kratší čas, hrozilo by, že by se učitelé mohli jen snažit dohnat zameškanou látku. To by pro přípravu na přijímačky  bylo kontraproduktivní, uvedl v rozhovoru pro web Praha školská psycholog Mertin z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Současní deváťáci byli v tomto školním roce v lavicích opravdu jen pár dní, bude to mít vliv na jejich přípravu na přijímací zkoušky?

Všeobecně budou žáci na přijímací zkoušky pravděpodobně hůře připravení, než tomu bylo dřív. Jistě i v minulosti byly rozdíly mezi jednotlivými učiteli v tom, jak velkou pozornost věnovali přípravě na přijímačky, a ve stejném duchu i mezi jednotlivými žáky a rodinami. Dnes budou tyto rozdíly na obou stranách ještě větší. Na druhé straně se principiálně stejné podmínky týkají všech žáků v Česku, takže se patrně nic strašného nestane. Zvýhodněni budou ti žáci, kteří měli lepší podmínky a příležitosti připravovat se.

V loňském roce měli žáci jen jeden termín na přijímačky. Letos by tomu tak být nemělo, ale ovlivní to výrazně výsledek, když mám jen jeden pokus?

Je to tak jen částečně, pravděpodobně před prvním pokusem. Když se však první pokus úplně nepovede, pak je nervozita stejná nebo ještě větší. Navíc, když je jeden neúspěšný pokus, je možné snadněji hledat vysvětlení v náhodě, v jedinečných nepříznivých okolnostech. Při dvou neúspěšných pokusech je méně pravděpodobné, že se jednalo o dopad nějaké mimořádné okolnosti, příčinou jsou ale spíš chybějící dovednosti nebo i schopnosi. Takže dopad dvou neúspěšných pokusů může být silnější.

Pomůže žákům v přípravě to, že se budou moci alespoň na chvíli do školy vrátit před zkouškami?

Pokud by tato doba byla alespoň měsíc, tak je možné dobu strávenou ve škole změnit na přípravný kurz na přijímačky – pak by byl pozitivní efekt zřejmý. Pokud ovšem bude doba kratší a všichni vyučující budou dohánět látku a zkoušet a psát písemky, aby měli dost podkladů ke klasifikaci, bude doba strávená ve škole vzhledem k přijímačkám spíše kontraproduktivní.

Na děti určitě působí i určitá nejistota ohledně jejich návratu do školy, kdy se vše poměrně často mění. Jak tohle může ovlivnit jejich sebedůvěru před přijímacími zkouškami?

Děti nežijí úplně jen přítomností, takže je změny asi příliš nezaskočí. Jedině, že by spoléhaly na to, že se do školy vrátí a vše jakž takž dohoní a ono se to oddaluje.

Jak moc volbu současných deváťáků ovlivnilo to, že při výběru školy musí spoléhat pouze na online dny otevřených dveří?

Jsem přesvědčený, že volba deváťáků fakticky nijak dramaticky poznamenána není. Snad jen, že budoucí školu a učitele nemohli vidět při dni otevřených dveří naživo.

Měl byste pro děti, co se zrovna připravují na zkoušky, nějakou radu, jak si rozvrhnout přípravu? Jak by mohli třeba relaxovat?

Rozvrhovat učení je vhodné v září. Když už zbývá relativně krátká doba, není čas na velké vymýšlení. Takže nezbývá než se připravovat, jak je v jejich silách a čas na odpočinek přijde po přijímačkách.

Přinesla tahle dlouhá karanténa podle Vás i něco pozitivního pro současné teenagery?

Ano, mohla přinést. Možná se naučili něco, na co před tím neměli čas. Možná nějakou praktickou dovednost. Rovněž se mohla zvýšit dovednost porozumění potřebám vlastním i blízkých lidí.