V posledních týdnech zaznívala řada názorů, jak zmírnit dopady uzavření škol na výuku dětí. Jedním z nich bylo i možné prodloužení školního roku, kvůli kterému by žáci nebo studenti přišli o část prázdnin. Další možností bylo i opakování ročníku. To ale zavrhují jak učitelé, tak například i ministr školství Robert Plaga. Pokud budou někde děti, které by potřebovaly dohnat výuku, kterou při distančním vzdělávání nestihly, ministerstvo školství pro ně plánuje například možnost dlouhodobého doučování.

„Nápady například na plošné opakování ročníku nejsou na místě, protože distanční výuka probíhá u každého jinak. Jsou skupiny žáků a studentů a ten jejich počet se zvyšuje, které se distanční výuky aktivně účastní a tam ta mezera nebude tak velká. A pak je skupina žáků, kde rozhodně k nějakému progresu nedošlo. Ten, kdo to má posoudit, jestli je na místě opakování ročníku, nebo postup do toho dalšího, tak je učitel, potažmo ředitel školy. Plošné opakování, nebo plošné zkrácení prázdnin tedy určitě ne,“ uvedl ministr školství Plaga v pořadu České televize Týden v politice. 

Česká školní inspekce v minulém týdnu upozornila, že přes deset tisíc žáků je stále mimo vzdělávací systém, a hlavně na ně by tedy měla být cílena pomoc například neziskových organizací s doučováním. „Vláda by měla přijít se smysluplným plánem mířícím na snížení dopadů na nejohroženější skupiny. Jen letní vyučování stačit nebude,“ myslí si Michal Prokeš, manažer komunikace Nadace České spořitelny, která se dlouhodobě zasazuje o systémové inovace ve vzdělávání.

Pro plošné zrušení prázdnin nejsou ani zástupci škol, které oslovila redakce Prahy školské.

„Všichni by o prázdninách do škol určitě chodit neměli, ale ti, kteří (ať už svou vinou nebo z objektivních důvodů) distanční výuku skoro nebo vůbec nezvládali, zcela jistě ano. Neměla by to být klasická škola, spíš jakési příměstské tábory s výukou a dalšími činnostmi. Mám nicméně obavy, že ti, kteří to potřebují nejvíc, se opět neúčastní,“ uvedl Michal Černý, prezident Asociace ředitelů základních škol a ředitel Masarykovy ZŠ v pražských Klánovicích.

 Proti výuce o prázdninách je i Radana Horníková, vyučující z Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy dopravní, Praha 1, která si myslí, že zavedení povinné prázdninové výuky je naprostý nesmysl pramenící z totální neznalosti situace.

„Nikdo nic nezmeškal. Vyučuje se. Učitelé pracují. Tedy bavit se o plošném prázdninovém vyučování považuji opravdu za nemístnou neúctu k učitelské práci. Pokud by něco takového připadalo v úvahu, tak jen na bázi dobrovolných doučovacích aktivit, které budou zainteresovaným vyučujícím nadstandardně uhrazeny,“ uvedla Horníková.

Pro většinu žáků byl navíc celý školní rok poměrně náročný a prázdniny potřebují k regeneraci. Neměly by tedy být pod tlakem, že přijdou třeba jen o část letních prázdnin.

„Zmatků už jsme prožili dost. Zásadní je rychlé očkování učitelů a nepedagogických pracovníků, kteří přicházejí s dětmi do kontaktu. Pokud se do září podaří proočkovat převážnou část populace, tak jsem optimista a věřím, že příští školní rok již proběhne s menšími omezeními, ale prezenčně,” říká rektorka Vysoké školy ekonomické v Praze Hana Machková.

Výuka o prázdninách by pomohla dohnat výpadek praktik na učilištích

Učiliště po celé republice se potýkají s nedostatkem praktické výuky. Ta jde velmi obtížně, hlavně v některých oborech, nahradit distanční výukou. Některá proto organizují konzultace v režimu jeden na jednoho, to ovšem pro všechny učně nebude dostačující. 

Žáci v posledních ročnících učilišť navíc za poslední rok ve školách příliš dlouho nepobyli.

„Je třeba udělat vše pro to, aby deficit prezenční výuky a jeho negativní odraz v úrovni poznání a dovedností (týká se především žáků učebních oborů s výučním listem z důvodu absence výuky odborného výcviku) byl ve zbývající části školního roku co možná nejvíce eliminován, a to i za cenu výuky (opět především odborného výcviku a praxe) o prázdninách,“ domnívá se František Mihulka, mluvčí Sdružení učňovských zařízení a ředitel Střední průmyslové školy Chrudim.